Jaroslav Provazník

O fotografování jsem se vůbec nezajímal. 

V mládí jsem žádný fotoaparát od rodičů nedostal, protože se táta bál že bych mu ho rozbil a nebo vyměnil za nějakou hovadinu. Proto jsem této činnosti ani zdaleka nepropadl. Měl jsem docela jiné zájmy. Jako hraní si na vojáky s jinými dětmi pod viaduktem, ježdění na kole, házení bouchacích kuliček po důchodcích a v pubertě pouštění skupiny Slade, Deep Purple a Uriah Heep na plný pecky z okna pro "potěchu" sousedů, co se vrtali na zahrádkách pod barákem v hlíně. 

Na vojně jsem realizoval své "umělecké" vlohy ve výtvarném pojetí na zakázaných mazáckých bankovkách. Hrál jsem ale většinou v různých rockových kapelách jako Titan, Exit, Liquidface, kde v té poslední hraji doposud. Jsem zapálený fanda offroadingu a teprve zde začalo moje koketování s focením na malý kompaktík Canon G3. 

Pak, o dost později, jsem si koupil Canon EOS 500D s nějakým Sigma telezoomem a tím to vlastně začalo. Zachvátila mne horečka fullframu a před časem jsem přešel od Canonu k Sony. Přátelé a kamarádi. Přeji vám ať vás tahle horečka nakupování výbavy nenakazí, stojí to fakt moc peněz a obživu většině vám to nepřinese i kdyby jste se na hlavu stavěli. A pokud to přece jenom chcete na obživu, tak to nebude radost, nýbržto očistec. Fotit dětičky na svatbách, pejsky v oblečcích, interiéry hotelů, hajzlíků, koupelen, výrobků a pod. Budete muset dělat i nějaký ten eskort a hodinového manžela. Leda že by... jóó nahatý ženský fotit by bylo fajn, ale to mám od mé ženy zakázaný! A navíc na to už nemám ten správný hormon. Takže fotím pro ukojení chtíče jen onoho samotného aktu focení, a fotím nějaké to mé cestování a krajinky, kde v ranních mrazech, při čekání na světlo, mohu dumat proč to vlastně dělám, když je taková kosa.